Má maličkost jménem Arnie
Když mi byli 4 týdny přijel se na nás podívat Péťa s Léňou. Rozhodli se, že si pořídí bulíka. Péťa už od malinka snil o tom, že si jednou pořídí jednoho z nás bulíků.. Léňa chvíli protestovala, jelikož si nebyla až tak jistá, bála se, abych třeba jednou nebyl zlý na děti nebo na ně. Ale když si přečetla pár knížek a hlavně se zajela podívat na nás, hned se nadchla a přistoupila na to, že si jednoho z nás pořídí.. Léňa si sice přála holčičku a barevnou, ale protože byl hlavně Péťův sen mít bulíka ustoupila a dala přednost představě Péťovo (bílý a kluk . No a když zahlédli mě, nemohli prostě odolat.. Chápu..
Přijeli se na mě ještě párkrát podívat a nemohli se dočkat až budu u nich doma.. No já se tolik netěšil, nevěděl jsem, co mě čeká. Přece jen s bráchama a ségrama byla prča, nic jsme nedělali, jenom jedli, váleli se, hráli si.. Ale po delší době jsem zjistil, že se vlastně nic nezměnilo. No zkrátka si nemůžu stěžovat..